Stejně, jako se narodíme, tak jednou i zemřeme. Prakticky s každým životem dostáváme do vínku i smrt. Jsou lidé, kteří jsou schopni smrt přijmout, jiní z ní naopak mohou mít strach už od útlého věku. Někdo se bojí o svou vlastní podstatu bytí, jiní se bojí víc o ty, které mohou ztratit. Se smrtí přichází většinou i zármutek a bolest, což může každý z nás nést jinak.
Náš úděl je jednou zemřít, ale také žít a prožívat svůj život. Pokud můžeme, musíme se soustředit na to, abychom náš život prožili šťastně, abychom nemuseli jednou litovat věcí, které jsme nestihli udělat. Ti, co tak žijí, přijmou lépe i smrt samotnou. Vědí totiž, že na světě nebyli zbyteční a že svůj život žili naplno.
