Člověk nikdy neví, co ho v životě potká. Jana Hájková je mladá žena, která se ale nežene jedním dechem za kariérou. Naopak, váží si rodiny a všeho, co je s ní spojené. Před mnoha lety zažívala i ona bolestné rozchody, přestala věřit v sebe i ty ostatní. Co se stalo, že změnila názor? Naučila se zdravě žít, meditovat a protahovat tělo tak, že ji to nabilo novou energií.
Život se skládá z malých radostí
Pořád jsem čekala na něco velkého, co má v mém životě přijít. Práce mě bavila, přátelé mě měli rádi, ale ta velká láska, o které jsem četla v románech, prostě ne a ne přijít. Moje mysl byla díky tomu dost roztěkaná a velmi těžko jsem se soustředila. Přišlo mi, že ve svém životě víc ztrácím, než dostávám. Dnes už vím, že to bylo neskromné a nemoudré, ale než jsem přišla na to, že život se skládá z malých radostí, musel uběhnout nějaký čas.
Tělo a mysl v rovnováze
Když už jsem tak často meditovala a hloubala o životě, napadlo mě, že to budu dělat s větší razancí. A tak jsem se začala více zajímat o to, jak mohu dosáhnout s těmito technikami změněného stavu vědomí. Na pořad dne tak přišla jóga a meditační techniky. Jógu lze ale provozovat jen tehdy, když je mysl klidná. A duševní klid může nastat pouze tehdy, když bude tělo, mysl a smysly v rovnováze a nervový systém se uvolní. Vypadá to sice jako hračka, ale člověk na sobě musí hodně pracovat, aby se mu to podařilo. Meditace začíná ve chvíli, kdy zjistíme, že naše nikdy nekončící snaha vlastnit a neustálé touhy po potěšení nemohou být nikdy ukojeny. Ve chvíli, kdy si toto všechno uvědomíme, se naše vnější pátrání obrací do našeho nitra a my jsme se tak přesunuli do oblasti meditace. Je to zvláštní pocit, ale od doby, kdy jsem se to naučila, mi tyto techniky ohromně pomáhají a svůj život jsem konečně vyladila tak, že se cítím šťastná. A myslím, že do budoucna to tak i zůstane.
