Samota je návyková

Někdo má pocit, že bez partnera nebo partnerky nelze žít. Pokud přijde rozchod, ještě ani neuběhne potřebný čas a hledají si hned někoho jiného. Jsou jedinci, kteří nedokážou o samotě žít. Jsou ale také tací, kteří nechtějí okamžitě skočit do nového vztahu a dávají si čas na „regeneraci“. Čím jsou ale déle osamoceni, tím více se uvědomují, jaké pozitiva jim takový život přináší. A čím déle žijí single, tím méně chtějí navázat pevný vztah. Samota je pro někoho utrpením, ale pokud má člověk finanční zázemí, začne si takového života užívat. Nikdo mu nemluví do osobních věcí, může si byt zařídit podle svých představ, nezpovídat se z toho, kam jde, kdy přijde a kde byl. Jako všechno to má svoje pro a proti. Vzájemná láska a partnerská souhra mohou tyto věci přinejmenším vyvážit.