Pamatuji si, jak se v době mého dětství neustále opakovalo, že je rodina základním stavebním
kamenem. A při mých cestách do zahraničí jsem si všimla, že tomu tak v mnoha národech ještě i je.
Hlavním příkladem je, jak se mladá generace stará o svoje rodiče a prarodiče, synové pomáhají
finančně matkám, berou je s sebou, pokud jim to situace dovolí. Tady mi tak trochu přijde, že i
padesátiletí „děti“ spoléhají na svoje rodiče, že jim budou pomáhat finančně a když jsou nepotřební,
odloží je jako staré železo do domova důchodců.
Netvrdím, že je to tak u všech – někdo přece jen ty hranice má, ale v mnoha případech si můžeme
vzít příklad ve světě. Starým a nepotřebným se stane každý, kdo se dožije vyššího věku.
Nezapomínejte na to.
