Většina rozchodů je minimálně pro jednoho z partnerů bolestnou záležitostí. Mnohdy právě ten, kdo
dával vztahu ještě šanci, propadá depresím, trápí se a snaží se osud zvrátit. V malém procentu
případů se to na čas povede, většinou je ale vztah odkázaný k tomu, že skončí. Co nedělat, abychom
si alespoň trochu zachovali důstojnost?
Rozhodně byste neměli bývalého nebo bývalou zahrnovat zprávami, ani neustále vytáčet jeho nebo
její číslo. Soustřeďte se na to, co bude, ne na to, co bylo. Určitá doba „smutku“ je přijatelná, neměla
by ale trvat déle, jak měsíc. Kamarádce se vypovídat můžete, ale ne pokaždé, když s ní mluvíte.
Připusťte si možnost, že je konce, je to lepší, než žít ve snu, který se už opakovat nebude.
