Úcta k zemřelým

Své mrtvé uctívaly všechny národy, rituálním obřadům při smrti i po ní se věnovala spousty času.
Tyto tradice pokračují dál, i proto chodíme na hroby svých předků a zkrášlujeme posvátná místa.
U nás jsou tradicí „Dušičky“, umýváme a zdobíme hroby, ale hlavně vzpomínáme na ty, kdož nás
opustili. Na lidi, které jsme milovali, nikdy nezapomeneme. Dali nám totiž určitou štafetu, ve které
pokračujeme, předali nám něco ze sebe samých. Vnitřně nás toto období může hodně emočně
vyčerpat, ale vzpomínky jsou něco, co si ve svých nitrech uchováme navždy. Národ, který neopěvuje
svoje předky, je národem barbarů. Vážit si druhých i po smrti je základem slušnosti.