Krása pochází z Řecka
Ve starověkém Řecku byla ideálem krásy bohyně Afrodité. Ženy se jí snažily vyrovnat,
a používaly proto bílý pudr k zesvětlení pleti, který se vyráběl z olova a byl prudce jedovatý. Zdraví a krásu podporovaly i dalšími způsoby – ke zvlhčení pleti používaly med, k ochraně před ostrými slunečními paprsky olivový olej a také si barvily vlasy. Do arsenálu kosmetických přípravků patřily parfémy, pudry, oční stíny, vosky, pleťové vody, včelí vosk a lanolín. Hlavní složkou mnoha přípravků byl olivový olej. Jako vůně se používal napuštěný vonnými látkami, s práškem z černého uhlí sloužil jako oční stín. Pasta z olivového oleje smíchaného s červeným pigmentem a včelím voskem sloužila jako rtěnka. Vlasy se nosily dlouhé spadající na ramena. Doplňovaly se stuhou nebo čelenkou. V helénistickém období se vlasy nosily kudrnaté. Vzorem pro římskou módu byla móda řecká. K ideálu krásy patřila světlá až bílá pleť. Naopak obočí se velmi zvýrazňovalo, aby oči působily hlubším dojmem. O vzhled Římanek se staraly otrokyně a tato péče zabrala spoustu času. Ženy nosily velmi rafinované účesy. Vlasy se kadeřily a byly doplňovány příčesky. Nosily se také plavé paruky, a ti, co si je nemohli dovolit, si vlasy barvili do plavých nebo červených tónů. Ženy prostě už od dávných věků využívaly každou možnost, aby byly nejen krásné, ale i svůdné.
