Když někoho potkáme a okouzlí nás, máme během několika málo dní nasazeny růžové brýle a nevidíme, ani neslyšíme. Dokonce ani tehdy, pokud nás varuje okolí nebo naše vnitřní já. Když přijdou první problémy, neřešíme, proč nastaly, ale naši novou polovičku omlouváme a snažíme se chápat, že se všechno děje vlivem špatných okolností. Jenže mnohdy je realita zcela jiná. Člověk, ke kterému jsme zahořeli láskou, je jen nezodpovědný, není na něj spolehnutí, může být marnotratný, neschopný plně milovat. Až si to všechno uvědomíme, může být už pozdě. Za nějakou dobu v tom totiž můžeme být „až po uši“ a bezcitný či bezcharakterní člověk v nás může zanechat jizvy na hodně dlouhou dobu.
Pokud se něco podobného stane i vám, snažte se ze vztahu za každou cenu co nejrychleji vymanit, protože láska, která bolí, není láska. Stejně, jako musejí dělat ústupky oba partneři, musejí oba partneři i stejně milovat jeden druhého. A kdo miluje, ten nedělá plané sliby, ale koná činy. Jedině na nich lze postavit základní kámen plnohodnotného a dlouhého vztahu.
