Štěstí si přejeme všichni. Co si ale pod pojmem štěstí představit? Je pro všechny stejného rozměru,
nebo pro každého vypadá štěstí jinak? A proč ho někdo má téměř pořád, jiný naopak to svoje štěstí
neustále hledá?
Štěstí je, když můžeme milovat, ne být milováni. Když můžeme rozdávat, ne brát. Když se máme
komu vypovídat, s kým se smát, pro koho žít. Štěstí je, když nemusíme chodit často k lékaři, když se
dokážeme spolehnout na to, co děláme. Štěstím je, když se dovedeme radovat i z maličkostí, když se
můžeme ráno nadechnout a těšit se na nový den. Ti, co si uvědomí podstatu štěstí, mohou se z něj
radovat. Není to o tom vyhrát velkou částku peněz, ale o tom, jak dovedeme štěstí chápat.
Je to tak v mnoha rodinách. Začnou svátky, přestaneme se hýbat a cpeme se vším, co nám přijde
pod ruku. Navíc si dáme nějakou tu skleničku, a když svátky skončí, máme navrch nějaký ten
kilogram, těžký žaludek a je nám zle. Jak se toho vyvarovat?
Jíst se dá zdravě i o svátcích. Zkuste si pro změnu připravit dietní chlebíčky, salát bez majonézy,
zkuste něco, co jste ještě nedělali. Salát z brambor, pohanky a vajec, jemně prokapaný slunečnicovým
olejem s kyselou okurkou vám nejen nedopomůže ke kilům navíc, ale bude vám i chutnat. Ani řízky se
nemusejí topit v oleji. Stačí jen pár kapek, na kterých si uděláme přírodní libové řízky. Nejen, že vám
bude dobře, ale začnete mít i chuť se hýbat.
Artyčok zeleninový je teplomilná trvalka, která je podobná bodláku. Není to jen zelenina, ale i léčivá a vyhledávaná rostlina. Farmaceuticky se využívají listy sbírané v červenci a srpnu, léčivé účinky má ale i kořen.
Droga příznivě ovlivňuje tvorbu žluče, vyprazdňování žlučníku a urychluje proces odstraňování toxických látek játry. Používá se zejména při poruchách zažívacího traktu, jako je špatné trávení, nadýmání a nedostatečné vylučování žluči. Podílí se na snížení hladiny cholesterolu, pomáhá kontrolovat obsah cukru v krvi a má močopudný účinek. Velmi dobře se uplatňuje také při léčbě různých ekzémů.
Velkým ctitelem artyčoků byl velký labužník anglický král Jindřich VII. Pro jeho tabuli se artyčoky dovážely až z daleké Kréty.
Dva lidé, dva stejné názory. Když žijete s někým, kdo jinak přemýšlí, mnohdy se stane, že nenajdete společnou řeč. Chcete-li spolu ale vycházet, musíte dojít k nějakému kompromisu. Ne vždy se dá dojít ke kompromisu přímou cestou, někdy je ten hlas prostě zvednout potřeba. Ne ale tak, že nevyslechnete názor toho druhého a budete ho překřikovat tím svým. Prostě jen jasně a nahlas řeknete to, co říci chcete a necháte druhou stranu, aby se k tomu vyjádřila a řekla také svoje argumenty. Zásadní věc je ta, že nikdo vám do hlavy nevidí, čili ani partner ne. Pokud budete v sobě dusit slova, můžete se cítit nevyslyšeni, což se odrazí i na vaší náladě a společném soužití.
Pokud chcete něčeho dosáhnout, rychlé hádky se nebojte. Někdy se totiž stane, že ten druhý vaši klidnou řeč neposlouchá, můžete mít pocit, že „házíte hrachem o zeď“. Pokud trochu přidáte na intonaci, partner alespoň zaregistruje, že chcete něco říct, něco prosadit. Jen mějte na paměti, že hádky nesmějí být na každodenním pořadu dne. Platí tady úsloví, že čeho je hodně, toho je prostě příliš…
Současnost se mnoha lidem jeví jako moderní a tento moderní způsob života přijímáme bez toho, abychom se nad vším více zamýšleli. Potřebovala ale naše prababička psychoterapeuta? Byla alergická na zvířecí srst, pyly a prach? Jistě, že ne. Protože naše prababička i její babička pociťovaly stejně, jako ostatní lidé, řád přírody. Jejich duše byly uspokojovány tradicí, rituály a mýty. Nejsme lepší, je to jen iluze, kterou si dopřáváme a které bez výhrad věříme. Věda nám dala možnosti, které byly dříve jen fikcí, jenže v nás zakrněla vzájemná úcta a láska, což je hlavní potrava lidské duše. Naše tělo má co jíst, to je sice pravda. Opět je tu ale otázka, za jakou cenu? Za cenu alergenů a poškozování imunitního systému, protože bez chemie se potraviny prakticky nevyrábějí. Když se dralo po večerech peří, lidé si vyprávěli, poslouchali se navzájem. Dnes hltáme monitory počítačů, konverzujeme prakticky jen na sociálních sítích a necháme se ukonejšit televizní obrazovkou, kterou přepínáme ovladačem z jednoho kanálu na druhý. Jak snadné je udělat z člověka manuálního robota bez přemýšlení a citů. Možná právě „doba koronavirová“ nám pomůže k tomu, abychom začali více přemýšlet. Čas, který jsme získali, může jednak alespoň trochu pomoci uzdravit přírodu, ale také nás. Přestali jsme nakupovat v rychlém občerstvení, začali jsme si víc uvědomovat, že síla lásky je daleko větší, než plné kapsy peněz. Zkusme na to nezapomenout ani poté, co nám bude zase trochu lépe. Važme si přátelství a všeho, čím se naše duše naplní. Jedině tak budeme moci říct, že jsme prožili kvalitní a plnohodnotný život.
Sex neboli milování má pozitivní účinek na mysl i tělo. Sex posiluje svalstvo, uvolňuje celé tělo, kdy hladina adrenalinu snižuje škodlivé psychické napětí. Dále také prodlužuje věk, udržuje hezkou postavu, potlačuje špatnou náladu a starosti, ale také mírní bolest, kdy hormonální žlázy působí na smysly jako dávka morfia. A samozřejmě také slouží k tomu, aby lidstvo nevymřelo. Podle výzkumu se v průměru češi milují dvakrát týdně. Přijde vám to málo nebo naopak příliš?
Rozhodně se sexu nevyhýbejte. Sex si zpříjemníte i různými masážemi s vonnými olejíčky, sexuálními hračkami, inspiraci také můžete čerpat z erotických filmů. Někdo má rád zpestření jako svazování, na trhu je množství oblečků, a to od latexových po školačku nebo policistku, záleží jen na každém z vás, komu a co přináší tu největší slast a rozkoš.
Nesmíme zapomínat, že jedno z nejdůležitějších hesel v sexu je vnímavost druhého a komunikace mezi partnery, kdy nejlépe zjistíte, co je druhému příjemné nebo naopak. Partner vám do hlavy nevidí, takže pokud svoje přání nevyslovíte, nemusela by být nikdy vyslyšena. Někdy je také potřeba u některých jedinců trénovat potlačování stydlivosti, aby se mohlo milování prožít opravdu co nejintenzivněji. Na trhu je také mnoho erotických her, takže se nebojte experimentovat. Pokud svému partnerovi důvěřujete, můžete si užívat nádherných vrcholů.
Na těchto hrátkách je kouzelná nejen rozkoš, ale i kreativita, tak proč jí nevyužít, když nám nabízí tolik možností. Je ale třeba připomenout, že s každou sexuální praktikou musejí souhlasit oba partneři. Jinak by totiž celé to krásné milování ztrácelo lidský přístup a smysl.
Drogy jsou dnes k dostání jednoduše, proto je na nich stále více mladých lidí závislých. Začíná to docela jednoduše – s partou chtějí zažít něco nového, co ještě nezažili. Jde ale o návykovou látku, mnoho mladých lidí si neuvědomuje, že budou chtít časem víc a ocitnou se v bludném kruhu, ze kterého se jen těžko hledá cesta ven.
Problém s drogami se netýká jen chlapců, ale i dívek. Mějte oči otevřené a pozorujte každou odchylku. Pokud má dítě rozšířené zorničky, mluví z cesty, ztrácejí se vám peníze nebo věci, je téměř jisté, že „něco“ bere. Aby si mohl mladý člověk, který ještě nemá žádný příjem, drogu obstarat, potřebuje peníze. Proto se na počátku ztrácejí hodnotnější věci, které může zastavit. Než na to přijdete, věc už propadne a je prodaná. Právě proto je důležité, aby se v rodině o problémech s drogami diskutovalo už od útlého mládí dětí. Musejí pochopit, že je to něco, co je může i zničit. Ukažte jim fotografie drogově závislých, většinou rapidně zhubnou a jejich chrup je chrupem starých lidí.
Pokud už u dítěte závislost je, potom bude záležet i na vás, jak se k problému postavíte. Ignorovat to nemůžete, někdo se přiklání k tomu, nechat dítě spadnout až na samé dno. Samo si závislost neuvědomuje, proto ona druhá varianta může být stejně špatná, jako ta první. Nelze zavírat oči, ale mluvit, mluvit a mluvit. Obraťte se na specializované pracoviště a dítě dejte do léčebny. Čím dřív to uděláte, tím lépe. A i potom kontrolujte, protože nikdy nemáte jistotu, že ve slabé chvíli dítě po droze nesáhne znovu. Je to boj na dlouhou trať, ale pokud ho vaše dítě vyhraje, budete zase šťastnými rodiči.
Revmatické se v jistém věku nevyhne téměř nikomu. Slovo revma pochází ze starého Řecka a znamená tok nebo proud vody. Podle představ starověkých lékařů prochází z místa na místo jako proudící voda. Tato nemoc má většinou chronický průběh a oběť trápí trvale opakovanými záchvaty bolesti. Souvisí s poruchami látkové přeměny, jako výsledek špatné, převážně na konzumaci masa založené výživy. Bylinky zde pomáhají vnitřně, neboť dokáží odvodnit organismus a uvolnit bolesti, ale také zevně formou různých obkladů, masáží a koupelí.
Leclercův čaj na revmatické bolesti
Tato čajová směs obsahuje dva díly listu černého rybízu, k nimž přidáme po jednom dílu natě kopřivy a tužebníku. Čaj připravíme obvyklým způsobem a pijeme měsíc, na stejnou dobu potom jeho užívání přerušíme.
Čajová směs na revmatické onemocnění
Hlavní složkou této směsi je nať tužebníku. K jeho třem dílům přidáme po jednom dílu natě fialky, květu bezu a kořene pampelišky. Obvyklým způsobem připravený čaj pijeme 3krát denně.
Masážní tinktura na revmatické bolesti
Naplníme vhodnou láhev nadrobno nasekanou bylinkovou směsí stejných dílů květů a oloupaných nasekaných plodů jírovce, natě rozmarýnu a čerstvých kořenů kostivalu. Zalijeme Lesanou a necháme 2 týdny za občasného protřesení macerovat na slunném místě. Po scezení máme lék na všechny revmatické bolesti, jímž bolavá místa masírujeme a opakovaně potíráme.
Pálení žáhy je nepříjemný problém, který nás může potrápit kdykoli. Lze ho ale rychle a efektivně řešit alternativní cestou. Základem je úplně se vyhýbat kořeněným jídlům (kořenit jen bylinkami), sladkostem, příliš slaným pokrmům a alkoholu (ten jen v nejnižší míře). Pít by se mělo 2 až 3krát denně půl sklenice šťávy ze syrových brambor či z kysaného zelí (vždy před jídlem). Pokud by žáha začala pálit, je vhodné sníst jednu syrovou mrkev, která se musí pořádně rozkousat. Na pálení žáhy je efektivní tento čaj:
Směs 20 garniky, 20 g květu heřmánku, 20 g natě řebříčku obecného. Smíchejte, přelijte vždy 2 čajové lžičky směsi 200 ml vroucí vody, 10 minut louhovat, scedit a vypít. Čaj by se měl pít 3krát denně.
Každé jídlo se musí jíst v klidu a sousta je nutné vždy pořádně rozkousat!
Přecitlivělý žaludek
Jsou lidé, kteří nemohou sníst všechno. Po některém jídle je jim zle (zvláště v létě po tom grilovaném), mají pocit těžkého a plného žaludku. V takovém případě je dobré mít po ruce žaludeční kapky, které si můžete sami vyrobit.
Jedna čajová lžička kořene hořce žlutého, jedna lžička zeměžluči lékařské a dvě čajové lžičky třezalky tečkované. Vše zalijete 200 ml čistého lihu, dva týdny vyluhujete a scedíte. Podává se při potížích 10 kapek na kostce cukru.
Bodnutí hmyzem nepodceňujte!
U některých lidí se může po bodnutí hmyzem dostavit i silná alergická reakce. Takový stav vyžaduje rychlou lékařskou péči. Při alergii po bodnutí hmyzem se užívá tento čaj:
Budete potřebovat 20 g vřesu obecného, 10 g kopřivy dvoudomé a 10 g řepíku lékařského. Jednu lžíci této směsi spaříte 250 ml vroucí vody, 10 minut louhujete a scedíte. Čaj se pije teplý malými doušky.
Na zklidnění místa vpichu použijte kvalitní éterický olej z levandule lékařské, či jej potřete propolisovou tinkturou. Svědění pak zmírní koupel ve slané vodě či oloupaný a na plátky pokrájený brambor ve formě obkladu.
Zlato bylo vždycky opředené mnoha legendami. Pyšní se jím mocní z celého světa, svoje místo mělo zlato kdysi dávno nejen ve starém Egyptě. V hrobkách faraonů se to zlatem jen hemží, snad i pro jeho lesk a kdysi i nadbytek. Ale hlavně také proto, že zlato podporuje ducha na cestě k univerzální moudrosti a zlato bylo i zárukou nesmrtelnosti.
Nejen mrtvým, i živí se mohou z lesku zlata těšit. Zlato má odstraňovat vše, co není v souladu s naší pravou podstatou. Jde o barvu univerzální lásky (i andělské vlasy jsou zobrazovány většinou ve zlaté barvě), zlatá barva zastupuje velkorysost a šlechetnost. Zlatá barva harmonizuje a regeneruje vnitřní síly našeho těla, zmírňuje napětí a pomáhá nám ovládat emoce.
Těžba zlata byla vždy výnosným obchodem. I když právě ve zmiňovaném Egyptě bylo kdysi zlato ve vztahu ke stříbru dost dlouhou dobu levnější. Egypťané rozlišovali zlato také podle jeho původu na dva druhy, šlo o zlato řeky a zlato hor. Zlato řek se získávalo z naplavenin zlatonosných řek a horské zlato představovalo zlaté žíly. Egypťané vyvinuli i metody k účinné těžbě zlata z křemenných žil. Horninu obsahující zlatou rudu drtili na prach a míchali s vodou. Vzniklý kal přelívali do speciálních bazénů, kde se zachytával sediment a hromadilo zlato. Pro egyptské faraony byl jedním ze základních šperků tzv. wesech, což bylo límcové okruží, náramky a amulet, který nosili zavěšený na prsou. Šlo o královský šperk, který měl ochrannou moc.
V přírodě najdeme zlato v podobě čistého kovu, nejde tedy o žádnou sloučeninu. Z Evropy pocházejí první nálezy zpracovaného zlata z 5. tisíciletí před naším letopočtem. Zlato sloužilo také jako prostředek směny a referenční jednotka. Snaha získat co nejvíce zlata ovlivňovala i zahraniční politiku. Zlatá ložiska byla důvodem k vypuknutí například druhé punské války. Zlato se dosud dává nevěstám jako věno v arabských zemích, tam se ale c nějakým prstýnkem můžeme nechat jen zahanbit. Pro tyto příležitosti se nakupuje zlato na kilogramy na zlatých trzích.
