Erotická povídka
Slyším mámu, jak radostně hlaholí na tátu, že jí nakonec přiklepli ve fabrice ty dva pokukazy na zimní rekreaci do Jeseníků. Táta vzápětí shání kufry, ačkoliv ta rekreace je až přístí týden od soboty, a to bude za deset dní.
,,Jen neměj obavu, lyžovat se pod vedením nějakého instruktora naučíš rychle a namísto piva si dáme na zahřátí grog a večer v baru dva litry dobrého vína,“ natřásá se máma, která tátu má už od svatby otočeného kolem prstu. Přesto máma na mě se ségrou spustí:
,,Jen si nemyslete, že sotva vystrčíme z baráku paty, tak uspořádáte nějaký mejdan. Já řeknu švagrové Zorce ať na vás dohlídne, a nepřejte si mě, jestli bude žalovat,“ pohrozí prstem.
,,Ale mami, vždyť mám už devatenáct a Julina skoro osmnáct,“ pokusím se oponovat. Ale marně.
,,Vlasto, že ji zbytečně provokuješ, ona si snad myslí, že jsme doposud nepolíbené a první pusu od kluka nám dovolí až po maturitě,“ ušklíbne se mladší, ale zkušenější Julča, která poprvé okusila slast milování, stejně jako já v našem společném kamrlíku již v šestnácti letech. A já jsem přitom hlídala z okna kuchyně, aby je nepřekvapila máma. Naštěstí všechno dopadlo na jedničku s hvězdičkou.
,,Vlastino, nad čím přemýšlíš? Snad ne nad máminou pohrůžkou? To já už mám promyšleno, co uděláme, když odjedou. Žádný mejdan, abychom probudily sousedy, ani trajdání po nocích, ale takový malý hezký grupík, to teď frčí,“ rozvíjí svůj plán sestra.
,,Tak fajn, jsem pro. Ale koho pozveme? A co když nás přijde zkontrolovat teta Zorka?“ mám důležitou připomínku. Jenomže kam s tím na protřelou Julinu.
,,Neměj starost, můj nový nápadník, no ten automechanik Mirek, má kamaráda, který dělá ve stejném servisu. Ten prý o tebe jeví zájem. A co se týká tety Zorky, z té žádné nebezpečí nehrozí. Když má strýc směnu, tak ji dělá dobře Mirkův a Romanův šéf,“ vyhodí poslední trumf.
,,Holky, tak jak jsem říkala, žádné courání po nocích a radši se učte, na nějaké pochybné známosti máte dost času,“ loučí se s námi máma před nádražím, kam jí a tátovi pomůžeme s kufry. Samozřejmě, že všechno odkýváme, ale pak spěcháme domů připravit mísu obložených chlebíčků. Víno přinesou kluci. Už zbývá jenom sprcha.
Sotva si navlékneme župany, ozve se zvonek. ,,Neviděl vás nikdo?“ stará se sestra, a když ji ujistí, že ne, spokojeně si oddychne, stejně jako já. ,,Tak tohle je Vlasta,“ představí mě oběma klukům, které odhaduji na třiadvacet.
Po několika skleničkách vína si na gauči v obýváku dáme první pusu. Potom chvíli tančíme při hudbě. Roman mi sáhne pod župan na prsa, já se k němu přitisknu vlhkou žabičkou a začnu jej pomalu svlékat, až má na sobě jenom slipy.
,,Pojďme do pokojíčku!“ špitnu, a teprve když se otočím, zjistím, že Julina s Mirkem už taky zmizeli. Pak je uslyšíme. Samosebou se honcují na stejné posteli, kde ji před téměř dvěma roky zbavil panenství Sváťa od zlatonosné řeky Otavy a já jsem je při tom hlídala.
A pak to dělám konečně i já. Roman je zkušený, to se hned pozná, ale přitom něžný. Potom si s Julinou kluky prohodíme. Musíme je přece vyzkoušet a kdo ví, kdy se nám zase poštěstí mít byteček jenom pro sebe.
