Category: Březen 2021

  Přicházejí potichu a mnohdy si je nestačíme ani uvědomit. Sny, které se v noci promítají v naší hlavě jako film. Někdy si je uvědomujeme, jindy na ně zapomeneme. Jakou moc a sílu mají jejich výklady?

  Už kdysi dávno vznikaly Snáře, podle kterých se zjišťovala budoucnost. Lidé tak ukládaly v písemné formě všechny znaky a maličkosti, které se snů týkaly. Ani dnes nám není výklad snů cizí, vždyť se mnohdy vzbudíme propocení, nebo máme velmi silný „živý sen“, který se dokonce vyplní. Jak se v nich ale vyznat?

  U snů je důležité i to, v jakém prostředí jsme se ve snu nacházeli, jaké barvy jsme viděli, vidíme-li například dům, je potřeba si k výkladu zapamatovat, zda se jednalo o dům nový, rozbořený, strašidelný. Všechno má svoje opodstatnění. Zkušená věštkyně by měla ze snu poznat, zda nehrozí nebezpečí, nebo naopak něco hodně pozitivního, co může změnit život.

  Tzv. živé sny se hodně zdají maminkám, zvláště malých dětí. Podstatou je silné napojení, které má pouze matka a dítě. Ve snech přichází hodně i varování – může se vám zdát, že dítě padá například z okna. Chytrá maminka je po takovém snu ve střehu a svoje dítě si víc hlídá. Pokud si se sny nevíte rady, existuje spousty zkušených věštkyň, které vám poradí. Možná díky nim zachráníte něco, o co byste opravdu neradi přišli. Zkuste to a uvidíte.

Jaro je nejkrásnějším obdobím v roce. Všechno kvete, zelená se, probouzí se příroda i zvířata. Zapomeňme na chvíli na bolístky a trápení, ale začněme si uvědomovat, že jsme tady právě teď a byla by škoda se nepokochat tím, co nám může zahřát srdce.

  Dejme do pořádku nejdříve svoje tělo (nejlépe nějakou detoxikační kúrou), poté začněme pracovat na svojí tělesné schránce. V době „covidu“ přibral na váze velký počet lidí, určitě je dobré začít cvičit. Pokud nemáte kde, věřte, že místo pro cvičení si můžete vytvořit i v bytě. Chce to jen chuť na sobě něco změnit. A ve volném čase se můžeme podívat alespoň do internetových obchodů a obměnit šatník. Hlavní je myslet pozitivně a nejen na ty druhé, ale i na sebe.

  Říká se sice, že láska nezná hranic, ovšem při vztahu „na dálku“ nás čekají mnohá trápení. Pokud se rozhodnete do takového vztahu jít, myslete na to, že budete dlouhou dobu bez partnera a jen chvíli s ním. Někdy totiž sestěhování není možné, nebo alespoň ne hned.

  Největším problémem jsou svazky, které vzniknou v jiné zemi. Pakliže má partner alespoň trochu podobnou kulturu jako vy, dá se to celkem řešit. Pokud jde ale o kulturu jinou, mohou vzniknout velké problémy. Většinou se za partnerem stěhuje žena – jste ochotna vzdát se svých tradic, nevidět dlouhou dobu rodiče, sourozence? Ano, láska je mocná, ovšem většina žen, které podobný vztah absolvovaly, řekne, že jen do určitých hranic. Proto si je správně nastavte ještě předtím, než se zamilujete natolik, že nebude cesty zpět.

Milování je hra dvou lidí. Samozřejmě, že milování přináší rozkoš, ale měli bychom ho brát jako hru, ne jako něco, co musíme dělat, protože to partner či partnerka vyžadují. Pokud si chceme milování zpestřit, nemělo by probíhat jen v posteli, občas bychom měli využít trochu toho vzrušení někde jinde.

  Najděte si k milování klidnou louku, kde nikdo neprochází, a zkuste se pomilovat v přírodě. To odvážnější mohou zajít ještě dál – co třeba převlékací kabinka v nákupním centru? Zkoušeli jste někdy přizvat do ní partnera, když si kupujete prádlo? Nemusíte tam hned mít sex, ale může to zafungovat jako dokonalá předehra. Tu nakonec můžete začít i ve výtahu.

  Muže sex „mimo postel“ vzrušuje, takže se nebojte experimentovat a dodat vašemu vztahu trochu té peprnosti. Pak vám neodejde za jinou, protože ten nejlepší sex najde u vás.

  Nenávist je opravdu špatná charakterová vlastnost. Někdo si může říkat, že za tuto vlastnost nemůže, nicméně každý má schopnost na sobě pracovat a to nejdůležitější – odpouštět.

  Pokud někdo nenávidí, většinou z důvodu, že nám daný člověk nějakým způsobem ublížil. To, že si lidé ubližují (ať už vědomě, nebo nevědomě), se v životě stává často. Může jít o partnera, který si našel jinou, nebo o někoho, kdo se nám snažil uškodit. Ano, není to správné, nicméně člověk, který je dospělý, by se měl umět s těmito situacemi vyrovnat.

  Chvíli počkáme, až v nás příkoří přebolí, protože nic na světě nejde hned a všechno chce trpělivost. A ta, jak všichni víme, růže přináší. Až se dostaneme do stádia, kdy se s tím vyrovnáme, odpustíme. Uvidíte, že potom budete mít duši čistou a nenávist nebude mít pro svůj růst žádné místo.

  Vzpomínám si, že jako malé dítě jsem měla jediný cíl – stát se jednou tak hodnou maminkou, jako byla ta moje. Moje první děťátko byla moje panenka. Vše, co naučila maminka mně, uměla i moje panenka.

   V šestnácti jsem prožila první velkou lásku. Jednou si však můj chlapec svlékl kalhoty při dráždění prsty v mé pokladničce a ukázal mi svůj pyj, na který natahoval kondom.

   ,,Co to děláš?“ vykřikla jsem. ,,Já jsem ještě panna!“

   ,,No a?“ odpověděl sebevědomě, ,,na panny jsem odborník.“

   Rychle jsem si natáhla kalhotky a utekla.

   Po maturitě jsem nastoupila jako písařka ve fabrice. Občas mi vypomohl s mojí čičinkou nějaký kolega, ale ti chtěli vždycky postupovat dál, ale to jsem nedovolila. Ostatně o nic jsem nepřicházela. Už mi bylo dvacet a pořád jsem byla panna.

   V té době jsem dostala nového šéfa. Ten mi padl do noty, jelikož jsem hledala zkušeného muže, který by mě odborně zbavil panenství, ale který by potom u mě zůstal a stal se tátou mých dětí. Byl to sympaťák, zábavný, šikovný a vzdělaný. Líbil se i mojí nejlepší kamarádce Libušce. Zamilovala jsem se do něho. Byl to ten pravý.

   Okamžitě jsem zkrátila sukýnky, zvětšila výstřihy, přestala nosit podprsenku. Každý můj úsměv měl jeden jediný význam: chci tě! A vyhrála jsem! Kamarádka Libuška mi svědčila na svatbě a slíbila jsem jí, že bude kmotřička mých dětí.

   Láďa je o deset let starší. Těšila jsem se, že mě brzy obdaruje miminkem. A také jsem se těšila, až mi ukáže, jaký je sex zázrak.

   Znalec byl skutečně vynikající. Panenství mě zbavil skuteně bezbolestně. Pak to začlo! Vycvičil si mě pěkně na sex, ale děťátko se stále neohlašovalo. Trvalo to další rok a pořád nic. Uklidnil mě: ,,Neboj, budeme to zkoušet dál, a když to nevyjde, budeme adoptovat děťátko, které hledá hodnou maminku a tatínka.“

   ,,Ale já chci svoje děťátko!“ rozplakala jsem se.

   Po čtyřech letech stále nic. ,,Jiné řešení, než adopci nemáš, Ládíčku?“

   ,,Mám, dokonce dvě. Buď si necháš přidělit cizího dárce od lékaře nebo si najdeš dárce sama a svedeš ho.“

   Okamžitě jsem ho políbila. Poté jsem prohodila: ,,Možná by to šlo, ale musel by být šikovný a chytrý jako ty… a musel bys být u toho. Takže bych ti vlastně ani nebyla nevěrná.“

   Na dovolené v Luhačovicích, kde jsem byla se svým manželem, jsme večer v podniku spatřili na podiu krásného černovlasého muže ve fraku, který vypadal jako ministr. Domluvili jsme se tedy s Láďou, že se ho pokusím svést.

   Stačilo několi úsměvů a mrknutí oka a už mi pan virtuóz hrál sólo do ouška.

   Večer jsem ho přilákala na pokoj s tím, že nás s manželem vzrušuje, když se na mě dívá při souloži s cizím mužem. Pepana, onoho virtuóza to vzápětí hned vzrušilo, na nic nečekal, sundal si kalhoty a začal do mě před manželem bušit. Po dvou týdnech jsem zjistila, že se experiment s Pepanem nepodařil.

   Láďa byl nečekaně po tomto aktu mrzutý a skoro se mnou nepromluvil. Doma jsem to říkala Libušce a ona mi na to odpoví:

   ,,Divíš se mu? Udělala si z něho impotenta a on se pak musel dívat na to, jak ti to dělá cizí chlap.“

   ,,Ale to přece nebylo obyčejné souložení. Pokoušel se mi udělat děťátko,“ bránila jsem se.

   ,,Láďa se na to měl dívat, víš jak mu bylo? Pozvi mu nějakou hezkou ženskou a příhlížej, jak se spolu milují.“ dodala Libuška.

   ,,To není špatný nápad. Aspoň by poznal, jaký jsem charakter. Ale kde takovou ženu najdu, v bordelu?“

   ,,Rozhlédni se kolem sebe! Třeba některá z tvých kamarádek by ti pomohla,“ napověděla mi.

   ,,Ty by ses obětovala?“

   ,,Jaká by to byla oběť? Ládík se mi přece líbil dřív než tobě.“

   Domluveno. Příští den nás Libuška navštívila. Kvůli ní byl Láďa zdvořilý i ke mně.

   ,,Mám pro tebe dáreček. Spal se mnou cizí chlap a ty si se musel na to dívat. Dneska se budu dívat já, jak si to děláš s mojí nejlepší kamarádkou.“

   Za malou chvíli jsem tak musela přihlížet, jak si můj muž připravuje kamarádku k milování. Pak jsem dlouho neviděla nic, protože jsem měla slzy v očích. Ona se oddávala Láďovi vskutku vroucně, nejen celým svým tělem, ale i srdcem. Bylo vidět, že po tom vskutku dávno touží. Po chvíli jsem to nevydržela a vykřikla jsem:

   ,,Tak stačí, Libuško! Zabal dáreček a vrať se domů!“

   Odešla pryč a tři měsíce jsme se neviděly. Přece kvůli hloupé žárlivosti neztratím svojí nejlepší kamarádku. Navštívila jsem jí.

   ,,Co se stalo?“ vyptávala jsem se jí.

   ,,Nic zvláštního,“ odpověděla mi se šťastným úsměvem. ,,Jsem těhotná. Láďovy spermie jsou stoprocentně spolehlivé.“

   Vrátila jsem se domů opilá jejím štěstím a svým neštěstím. Brzy na to mě Láďa poprosil o vážný rozhovor.

   ,,A je to tady,“ oddechla jsem si. ,,Zabalíš si sám?“

   Ano, odstěhoval se opravdu k ní. Pak přišel rozvod a po několika týdnech jejich svatba. Za čas se jim narodila dvojčata. Kluk dostal jméno po tatínkovi a dcerka po tetě, která se o jejich narození tak moc zasloužila – Vlastička. Já se totiž – to jsem zapomněla říct – jmenuji Vlasta!

Sny mají všichni lidé. Někdo si sen pamatuje, jiný ne. Záleží na tom, v jaké fázi se nám sen zdá. Když se nám ale zdá o lásce a milování, většinou si sen pamatujeme zcela přesně. Proč tomu tak je?

  V mozku máme ukryté myšlenky na něco z dávné minulosti či současnosti. Zabýváme se tím ve svém podvědomí a to se poté projeví právě ve snu. Sen může být někdy i daleko hezčí, než byla realita, protože zde pracuje i naše fantazie. Jsou ale sny, kdy nikoho neznáme, objevují se zcela nové tváře a dokonce i místa, na kterých jsme nikdy nebyli. I to je dáno našimi myšlenkami. Něco chceme, ale ještě jsme se neodhodlali. Až se odhodláme, bude ze snu realita, kterou budeme doopravdy prožívat.